Varianta výstavby spalovny odpadů
Směsný komunální odpad má proměnlivé složení, obsahuje řadu zdraví škodlivých součástí způsobujících zápach při rozkladu a vznik toxických látek při spalování. Jeho odstraňování spalováním v ZEVO je možné a schůdné řešení, avšak s logickým požadavkem veřejnosti na minimalizaci dopadů na zdraví a ŽP – tedy je nutno, aby bylo vyprojektováno renomovanou projekční organizací s referencemi na úspěšná řešení ZEVO, bylo umístěné ve správně zvolené lokalitě a provozováno na investičně nepoddimenzovaném zařízení, vybaveném nejlepšími dostupnými technikami, vč. vyřešení bezpečné likvidace zbytků po spalování.
Jako chybný a z pohledu péče o životní prostředí kontraproduktivní lze vyhodnotit dnešní stav legislativy, umožňující vznik většího množství „podlimitních“ ZEVO namísto koncepčního centralizovaného řešení na bázi BAT, v pečlivě zvolené lokalitě, s ekonomicky výhodnější kapacitou a s možností kvalitnější kontroly.
- Hlavní rizika záměru CTZ vycházejí z nevhodného umístění spalovny – ca 100 m od obytné zástavby. U takovýchto provozů nelze úplně vyloučit rizika chyb, havárií anebo porušování technologické kázně, což zvyšuje nebezpečí negativních dopadů na zdraví obyvatel a na kvalitu bydlení v dané lokalitě, vč. rizika snížení hodnoty nemovitostí.
- Nahrazením dnes používaného hnědého uhlí se sice sníží prašnost v okolí a rovněž emise některých znečišťujících látek (především TZL a SO2), avšak z tohoto pohledu je spalování odpadů jednoznačně horší varianta než rovněž uvažovaný přechod CTZ čistě na zemní plyn.
- Pokud by se jednalo o „podlimitní“ spalovnu odpadů, tzn. mimo působnost zákona o integrované prevenci (IPPC), nebude zajištěna nejvyšší dosažitelná účinnost a bezpečnost instalovaných technologií, řízení provozu a kontroly procesů. V současné době v ČR a pravděpodobně ani v Evropském měřítku neexistuje provozovaná referenční stavba s obdobně nízkou kapacitou spalování směsného komunálního odpadu s navrhovanou technologií čištění spalin v komerčním provozu.
- V důsledku proměnlivého složení odpadu s nekontrolovatelným obsahem rizikových látek nelze zaručit trvalé dodržování optimálních parametrů spalování a vzhledem ke vztahu ekonomiky provozu a kvality emisí navíc nelze vyloučit riziko nedodržování technologické kázně.
- Nízká četnost kontrolních měření a praktická nemožnost kontinuální kontroly obsahu těžkých kovů a toxických organických látek ve spalinách (dioxiny apod.) nedává záruky dodržování emisních limitů nepřetržitě – po celou dobu provozu, což zvyšuje riziko negativních dopadů na ŽP a zdraví obyvatel.
- Vstupní bunkr s odpady by byl umístěn cca 100 m od obytné zástavby – s rizikem šíření zápachu a zvýšené hladiny hluku při manipulaci s odpady a jejich drcení ať už z důvodu technického řešení (navážení odpadu) nebo porušováním technologické kázně.
- Z dosavadních zkušeností s provozem ZEVO je známo riziko vznícení odpadů a vzniku požáru ve vstupním bunkru. Rovněž během nouzových odstávek zařízení z důvodů poruchy či havárie je nutno počítat s emisí nevyčištěných kouřových plynů do atmosféry. V obou případech mohou unikat toxické látky volně do okolí spalovny.
- Pokud by spalovna byla vybavena pouze suchými technologiemi čištění spalin a manipulace s popílkem a struskou, lze se obávat ohrožení okolí prachem obsahujících toxické organické látky a těžké kovy, resp. ohrožení ŽP při jejich odstraňování.
Varianta výstavby bioplynové stanice
BPS typu „ostatní“ (zpracovávající odpady) jsou rizikové především z pohledu možných emisí zápachu. Tato rizika nelze vyloučit:
- Původem zápachu bývají samotné zpracovávané odpady (jejich transport, skladování, předúprava).
- Proces fermentace je citlivý na správné řízení procesu, takže při změnách skladby zpracovávaných odpadů hrozí narušování rovnovážných parametrů procesu a uvolňování extrémně zapáchajících látek, přecházejících do fermentačních zbytků.
- Optimální parametry procesu z hlediska požadované úrovně vyhnití zbytků po fermentaci jsou často v protikladu k ekonomice provozu, takže hrozí nedodržování technologické kázně – opět s následkem emisí zápachu.